Nejnovější reklama AirBank se pokouší vypořádat s tzv. status-quo bias, který říká, že lidé nejsou ochotni měnit svá minulá rozhodnutí, i přesto, že by na tom byli lépe, kdyby tak učinili. Lidé jsou například ochotni platit za předplatná časopisů, které ve skutečnosti vůbec nečtou. Stejný problém může nastat i v případě bankovních poplatků – lidé je platí protože „jsou na svou banku zvyklí a nebudou nic měnit kvůli pár korunám“. Ve skutečnosti těchto „pár korun“ může být v dlouhodobém horizontu hodně peněz.
Hlavním důvodem pro status-quo bias je, kromě lenosti, fakt, že lidé systematicky přeceňují transakční náklady spojené se změnou a podceňují náklady spojené se setrváním na současném řešení. Dalším důvodem může být tzv. endowment effect, který říká, že lidé přisuzují věcem větší hodnotu, pokud je vlastní. Nicméně v tomto kontextu hraje tento efekt marginální roli. Dalším argumentem pro placení bankovních poplatků může být pocit bezpečí – velká banka je stabilní banka, tedy jsou moje peníze v bezpečí. Tento argument je však irelevantní, protože všechny vklady jsou pojištěny do výše 100000 EUR (což je pro většinu lidí dostatečné).
Yindy spot se snaží lidi zbavit tohoto biasu, a to prostřednictvím fenoménu stáda (herding effect) – tj. „konvergentní sociální chování, které lze obecně definovat jako sjednocení myšlenek nebo chování jednotlivců ve skupině (stádu), prostřednictvím lokálních interakcí bez centralizované koordinace“ (Raafat et al., 2009). Aschův experiment (Asch; 1951) potvrdil, že lidé mohou být ovlivněni skupinou i v tak jednoduché úloze, jako je seřazení tří čar podle jejich délky. To naznačuje, že lidé preferují takové volby, které již byly zvoleny jinými lidmi. Pro toto chování jsou v zásadě dva důvody. Za prvé je to sociální tlak – lidé jednoduše nechtějí vyčnívat z řady. V tomto případě je to však spíše snaha o minimalizaci nákladů spojených s rozhodovacím procesem.
Představte si situaci, že kráčíte po neznámé ulici a snažíte se vybrat restauraci, ve které se nejlépe naobědváte – tzn. takovou, ve které vám dají chutné jídlo za příznivou cenu. Ulice je velmi dlouhá a je zde mnoho restaurací na výběr – jak vyberete tu nejlepší? Můžete projít jednu po druhé, přečíst si menu, vyžádat si ochutnávku a poté vybrat tu nejlepší. To však není příliš efektivní řešení. Nebo se můžete spolehnout na „kolektivní znalost“ a jít do restaurace, která vypadá plně. Samozřejmě je zde riziko, že se ostatní lidé pletou nebo mají jiné preference než vy (představte si například restauraci plnou čínských turistů). Nicméně ve většině případů na tom budete lépe než při volbě prvního řešení.
Toto chování se také nazývá bandwagon effect. V mikroekonomii tento efekt popisuje situaci, kdy projevené preference pro dané zboží zvyšuje počet lidí, kteří toto zboží kupují (Leibenstein, Harvey; 1950). A to je také důvod, proč se v reklamě vyskytuje věta „A věděli jste, že banku již změnilo přes milion lidí?“. Reklama jednoduše říká, že restaurace je plná, jídla chutná a ceny přijatelné. A jako bonus nám implicitně říká, že zde není žádný důvod pro obavy ohledně kvality služeb, protože jeden milion lidí je poměrně velký reprezentativní vzorek.