V roce 2008 byl v časopise Information, Communication & Society zveřejněn článek autorky Zeynep Tufekci s názvem „Grooming, Gossip, Facebook and MySpace“  a podtitulem „What can we learn about these sites from those, who won´t assimilate“. Volný překlad podtitulu „Co se můžeme dozvědět o těchto stránkách od lidí, kteří je nepoužívají“ přesně vystihuje pointu celého výzkumu, o kterém paper pojednává.

Článek byl inspirován masivním nárůstem uživatelů především z řad vysokoškolských studentů, na kterých byl prováděn výzkum, a to následujícími metodami:

• Kvantitativní výzkum (počet respondentů: 713, sběr dat: 1Q 2006, 3Q 2006, 1Q 2007)
• Kvalitativní výzkum (počet respondentů: 51, sběr dat: 1Q 2006, 3Q 2006, metoda focus group)

Focus group byly rozděleny do následujících skupin:

• Ne-uživatelé (lidé bez profilu na sociální síti)
• Lehcí uživatelé (zřídka kontrolují svůj profil)
• Střední uživatelé (profil kontrolují párkrát za týden)
• Těžcí uživatelé (profil kontrolují téměř každý den)

Úvod do problematiky

Sociální sítě jako facebook.com jsou dle D. Boyd definovány takto: „A “social network site” is a category of websites with profiles, semi-persistent public commentary on the profile, and a traversable publicly articulated social network displayed in relation to the profile … At their core, these sites are about mutual acknowledgement, status verification and relationship confirmation“. [2]

Pro pozdější účely Tufekci redefinuje rozdělení internetu, které je běžně děleno na komerční, informační (informativní) a komunikační užití. Tufekci navrhuje dělení na „sociální“ a „ne-sociální“ užití a na „vyjadřovací internet“ a „nástrojový internet“. „Vyjadřovacím internetem“ je myšleno využívání internetu k sociálním interakcím, sebe prezentaci, veřejným vystoupením, managementu „sociálního kapitálu“ atd. „Nástrojovým internetem“ je pak myšlen internet sloužící k vyhledávání informací, sbírání vědomostí a komerčním transakcím na internetu.

Využívání „vyjadřovacího internetu“ se velmi výrazně zvyšuje, což vede k tomu, že lidé ho berou jako komplement či dokonce náhražku „offline“ společnosti.

To je podpořeno faktem, že většina uživatelů sociálních sítí si přidává do přátel (tedy zviditelňují svůj profil) i lidem, které neznají. To však může vést k negativním důsledkům, jako je třeba vyhození ze zaměstnání (z důvodu zveřejňování nějakého obsahu na svém profilu, který se dostal „do špatných rukou“).

Co však vede lidi (studenty vysokých škol) k zakládání profilů na sociálních sítích? Je zakládání něčím determinováno nebo naopak něco determinuje?

Výstupy výzkumu

Využívání internetu

Zatímco celkový čas strávený na internetu byl u uživatelů i ne-uživatelů sociálních sítí podobný, využití internetu na těchto skupinách výrazně záviselo. Ne-uživatelé uvedli, že většina jejich činností s internetem je prakticky založena – online bankovnictví, nakupování, hledání informací atd.

Kvantitativní výzkum prokázal, že využívání „vyjadřovacího internetu“ silně souvisí s užíváním sociálních sítí, zatímco využívání „nástrojového internetu“ ne.

Sociální vazby

Výzkum zkoumal, zda-li mají uživatelé sociálních sítí častější kontakt s přáteli než ne-uživatelé.

Přátelé zde byli rozděleni do následujících skupin:

• Týdenní přátelé (kontakt minimálně jednou za týden)
• Velmi blízcí přátelé (přátelé, ke kterým má dotazovaný velmi blízko)
• Blízcí přátelé (přátelé, ke kterým má dotazovaný blízko)

Výsledky ukázaly, že počet kontaktů „týdenními přáteli“ je vyšší u uživatelů sociálních sítí. Ovšem počet kontaktů s blízkými a velmi blízkými přáteli není na užívání sociálních sítí závislý.

Sociální utužování, efektivita, uživatelé a ne-uživatelé

Během rozhovorů většina uživatelů sociálních sítí mluvila o tom, jak moc si užívají dozvídání se informací o životech nejen přátel, ale i cizích lidí.

„Těžcí uživatelé“ se shodli, že část motivací využívat sociální sítě spočívá v jejich zvědavosti, jak se daří lidem, které potkali někdy v minulosti, popř., jak se tito lidé změnili.

Jedna respondentka hovořila o tom, jak se cítí dobře ve chvíli, kdy obdrží od někoho zprávu. Z toho důvodu se rozhodla zanechávat různé zprávy svým kamarádům, aby se i oni cítili lépe. Důležité bylo, že nešlo o věcný obsah oněch zpráv, nýbrž o vyjádření soudržnosti se svými přáteli.

Oproti tomu ne-uživatelům připadala myšlenka užívání sociálních sítí jako zábavu nesrozumitelná. Většina ne-uživatelů uvedla, že neshledávají nic zajímavého na udržování kontaktu s přáteli ze své minulosti. Dále vyjadřovali nepochopení nad tím, jak někoho může zajímat život lidí, které neznají buď vůbec, nebo velmi málo.

Uživatelé sociálních sítí dále uváděli, že mají rádi společenské akce a sebe sami označovali za společenské typy.

Hlavní rozdíl mezi uživateli a na-uživateli tak byl v tom jak a jak moc zůstávat v kontaktu s aktuálními přáteli.

Sebeprezentace

Ne-uživatelé vidí uživatele sociálních sítí jako exhibicionisty, kteří se potřebují zviditelňovat. Tvrdí, že někteří uživatelé dokonce lžou, aby byli zajímavější – například tím, že na svém profilu uvádí informace o své oblíbené kapele, o které je nikdo v offline světě neslyšel nikdy hovořit.

Pro ne-uživatele je naprosto nepochopitelné, že toto někdo dělá bez jakéhokoliv záměru, jako je například vydělávání peněz.

Muži vs. Ženy

Za dobu sbírání dat (ca. jeden rok) se podíl ne-uživatelů snížil z 17,1% na 12,5%. Zajímavé ale je, že zatímco podíl žen byl po celou dobu konstantní, podíl mužů se zmenšoval.

Ženy však zároveň vykazují 4x až 5x vyšší šanci stát se uživatelem sociální sítě než muži.

Diskuze a závěry

Podle postřehů ne-uživatelů to nevypadá, že by užívání sociálních sítí bylo o efektivnosti nebo ulehčování si studentského života. Studenti, kteří nepoužívají sociální sítě nejsou asociální poustevníci (vzhledem k počtu kontaktů se svými blízkými nebo velmi blízkými přáteli) nebo lidé mající strach z internetu. Spíše je zkrátka tolik nezajímají aktivity, které by se daly shrnout pod pojem social grooming, tedy utužování sociálních vazeb.

Vedle ukazatele pohlaví se jako nejzávislejší proměnná ukázala být užívanost internetu – lidé kteří využívají „vyjadřovací internet“ jsou velmi pravděpodobně i lidé, kteří mají účet na sociální síti. Naproti tomu lidé, kteří využívají „nástrojový internet“ jsou velmi nepravděpodobnými uživateli sociální sítě.

Dle výsledků šetření lze tedy důvody pro (ne)užívání sociálních sítí studenty vysokých škol shrnout do dvou skupin – dispozice k social grooming (utužování společenských vztahů) a znepokojení ohledně ztráty soukromí.

Autor poznamenává, že by však mohl být problém s aplikovatelností těchto výsledků na větší skupiny, protože především skupiny ne-uživatelů byla málo početná a mohla tak zastupovat pouze část názorů, které se ve společnosti vyskytují.